KAMERUNSKÁ   OVCE   A   NAŠE   MALÉ   HOSPODÁŘSTVÍ Překladač:    https://translate.google.cz/
20140409_všechny na pastvě - kopie.jpg
20141020_084620 - kopie (3).jpg
adresy na všechna naše videa na YouTube nebo Facebook:
https://www.youtube.com/user/milimalse/videos
https://www.facebook.com/pages/Kamerunsk%C3%A9-ovce-a-na%C5%A1e-mal%C3%A9-hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD/286970014760190?fref=photo


Ketynka
Přivezli jsme si ji v únoru 2007. Narodila se v roce 2002 a její příběh je dlouhý. Byla u jedné paní ( útulek), v jednom pokoji žilo asi 40 koček, 5 psů a několik ptáků. Naši kočku musela předem odlovit a dát do kotce aby jsme ji vůbec zahlédli. Plazila se po břiše kolem skříní vždy u zdi. Když jsme přišli, kočka na mě hleděla pohledem " vem si mě nebo tady umřu ". Odvezli jsme ji, byla úžasná, mluvila očima. V autě vytáhla packu z klece a omotala si ji kolem mé ruky a držela celých 45 km. Doma jsme ji vypustili a okamžitě zalezla do skříně. Nechali jsme ji v klidu. Po třech dnech přišla, sice pořád šla přikrčená ale zjistila, že ji neublížíme a není tady nic co by ji napadalo. Po dalším týdnu začala vyvádět, tak jela k veterináři na kastraci a to měla být vykastrovaná. V té době vážila ve čtyřech letech 900gr, ocas měla na třikrát zlomený a její srst byla tak splstnatělá že ji doktor nemohl ani pořádně oholit. Doma, dokud ještě byla v narkoze, jsme se snažili ji těch chuchvalců zbavit co nejvíce ale začala se probírat a museli přestat. I tak jsme ji hodně pomohli. Začali jsme na ni volat jménem Ketynka. Drželi jsme ji zavřenou doma dva měsíce aby si zvykla a pak ji pustili na chvíli ven na zápraží. Celé dva měsíce se s námi seznamovala. I když byla velice opatrná na dotek, rychle začala chápat že ji neublížíme.Později jsme začali říkat, že se dočkala ráje na zemi. Naučila se mě sedávat na klíně a pomalu jsem ji zvykala na kartáčování. Nenechala si sáhnout na bříško a ocásek. Šlo to pomalu,trvalo to skoro dva roky. Ale jak je kočka trpělivá, tak i my.
A její dlouhý příběh jak je napsáno na začátku: zřejmě si ji pořídila panička jako koťátko a na Ketynce je znát, že ji rozmazlovala a nedostala nic špatného. Jenže, v březnu 2006 ji nechala udělat pas na přepravu letadlem a odletěla s ní do Česka. Náš předpoklad je, že si tady někoho našla a ten byl zlý na obě. Zřejmě dostala paní nabídku: buď já nebo kočka a tak se naše Ketynka ( původním jménem Milo ), která první 4 roky žila v klidu a lásce v Rusku,Sverdlovské oblasti v Jekatěrinburgu, dostala do smradlavého pokoje obývaného mnoha zvířaty. Dnes to je už stará dáma a je to naše hvězda. Sice je to uzurpátorka, ale nedivím se ji, že má strach aby jsme ji nedali zase pryč. Když přišel Adam, dost stávkovala, přestala zase o sebe dbát, přestala žrát, měla strach že ji vystrnadí. Dokonce začala venku značkovat jako kocour, viděla jsem to u kočky poprvé. Ale zjistila, že tady má pořád své místo na výsluní a tak povolila. Jen si neumí hrát. Chce, ale vrčí na Adama jak pes. Občas je musím srovnat. Naštěstí Adam je splachovací a má ji jak se říká na háku. Ví, že kdyby použil své kočičí vklady, tak by ji ublížil ale neudělá to. Je to gentleman. Možná si taky říká, když mě přijali už jednou tak mě přece nevyhodí jako předešlý majitel.





Adam
Ten přišel před chalupu v září 2010 a žadonil, odvázala jsem mu omotaný a zasukovaný provázek kolem krku, měl to dost na pevno a pustila zase ven. Nechtěla jsem ho kvůli Ketynce vzít domů. Tak šel za klukama kteří chodili kolem chalupy ale hlídala jsem aby mu neublížili. Pak přijel můj partner a divil se, co že obcházím před chalupou. Když jsem mu vysvětlila situaci, šel pro kocoura  a ten už u nás zůstal. Vzala jsem ho k veterináři na kontrolu, ten řekl že mu jsou asi 4 měsíce a jinak je v pořádku. Drželi jsme ho doma 3 měsíce a pak začali pouštět ven. Stejně jako Ketynku. Ze začátku žral jak kyselina, byl dost hladový. Tajně mě chodil na chleba, rohlíky a brambory. Když jsem na to přišla, tak jsem mu to zatrhla. Přibližně v 10 měsících jsme ho nechali vykastrovat. Chtěli jsme předejít tomu, aby někde lítal a chodil doškubaný ze rvaček. Navíc jsme chtěli předejít narození dalších mláďat bez domova, která by časem posloužila jako potrava pro divoká zvířata.
Je to úžasný lovec, Ketynka taky, ale dnes, když na něco číhá, Adam přijde, zasedne a ona mu po chvíli přenechá lovný revír. Adam je neuvěřitelně hravý kocour a mazel. Ze začátku jsme mu sice museli párkrát vysvětlit co smí a co ne a dnes je už v pohodě.Oba jsem trestala stejně jako psy, vezmu je za kůži na hřbetě a odnesu ven a pustím. Ketynka byla už naučená co smí a co ne ale taky asi třikrát dostala a Adam teda víckrát ale byl to puberťák a teď už určitě dva roky nedostal, naučil se už a je klid. Nejkrásnější je, když se začnou honit. Lítají z jednoho pokeje do druhého, Adam číhá na křesle a Ketynka pod křeslem.
Oba poslouchají. Hodně lidí to překvapuje. Zavolám je a přijdou, když jsou trochu dál nebo zrovna na něco číhají, trvá to chvilku déle ale přijdou. Jsou to úžasný zvířata.

 
Mates
Matese máme na hospodářství, je to kocour, který nikomu nepatří ale několik let byl u sousedky na statku. Pak se odstěhovala a Mates začal chodit k nám. Začali jsme ho krmit a tak se drží. Chodí volně po zahradě se zvířaty a jak si zvykl on na ně tak i obráceně-slepičky chodí po zahradě a Mates jim dělá garde. Občas se krmí se slepicemi. Důležité je, že žádnému zvířeti u nás neublíží a moc dobře loví škůdce. Občas vezme i to co by neměl, jako např.: divoká kachna vyvedla mladé a samozřejmě že jedno ulovil.Je to vděčné zvíře a je rád, když mu děláme společnost.

 
Adam a Ketynka
Adam a Ketynka
siesta
siesta
Mates
Mates
siesta
siesta
Dotazy na e-mail vyřídíme co nejrychleji
20150830_080557-018 - kopie - kopie.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one